- Úvod
- KNIHKUPECTVÍ
- ATENTÁTY NA HITLERA
ATENTÁTY NA HITLERA
- Kompletní specifikace
ATENTÁTY NA HITLERASkladem249 Kč/ ks
2007, 1. VYDÁNÍ, 384 STRAN, PEVNÁ VAZBA S PŘEBALEM, NOVÁ KNIHA
Vyvrcholením a tragickým koncem německého hnutí odporu byl atentát z 20. července 1944, provedený hrabětem Clausem Schenkem von Stauffenbergem. Guido Knopp popisuje vnitřní pochybnosti, osobní omyly a těžkou cestu k činu, úsilí spiklenců získat podporu vysokých armádních kruhů. Vypráví o tom, jak zvěsti, zatýkání, promeškané příležitosti a stále vzrůstající nebezpečí rozbití opozice urychlovaly provedení atentátu.
Proč musely ztroskotat pokusy o zabití diktátora? Pro nedostatek rozhodnosti, z neschopnosti? Nebo to byl osud, který chtěl tomu, aby si Německo vypilo hořký kalich až do dna?
Ukázka z textu
Žádné jiné datum v německých novodobých dějinách není předmětem tolika mýtů a legend jako 20. červenec 1944. Kdyby se tehdy atentát na Hitlera podařil, mohl přinést obrat ve druhé světové válce a dát signál k ukončení vyvražďování národů.
Do té doby existovalo přes čtyřicet atentátů, pokusů o něj a plánů. Zklamaní souputníci, ke všemu odhodlaní jednotlivci, morálně otřesení bojovníci z fronty, chladně kalkulující důstojníci generálního štábu - všechny spojovala tragika ztroskotání. K činu je nevedlo mínění národa, ale jejich vlastní smysl pro povinnost. Na samém konci jim šlo o "vzpouru svědomí" proti bezpráví a o to, aby obstáli před dějinami.
Po válce oslavil spiklence muž, na něhož velice, ale marně sázeli - Winston Churchill. Měl pravdu, když prohlásil, že odpor proti Hitlerovi bylo "to nejušlechtilejší a největší hnutí, které kdy v politických dějinách národů vzniklo".
