ŽID SÜSS

1969, 5. VYDÁNÍ, 424 STRAN, CELOPLÁTĚNÁ ŠITÁ VAZBA S PŘEBALEM, VELMI DOBRÝ STAV

Málokteré dílo se může pochlubit tak pohnutým osudem jako právě tento román.
Autor si přečetl životopis skutečného Josefa Süsse Oppenheimera, významného finančníka 18. století, jehož příběh se podobal mnoha jiným židovským finančníkům -- v době prosperity zářil jako jasná hvězda, pokud se však jeho finanční transakce nezdařily, nebylo vhodnějšího obětního beránka. Co však autora zaujalo, bylo Süssovo odmítnutí konvertovat, ačkoli by si tím zachránil život.
Lion Feuchtwanger dopsal román v roce 1922. V tehdejším Německu se však nenašel jediný nakladatel, který by knihu vydal. Důvodem k odmítnutí bylo mimo jiné přesvědčení, že čtenáři nemají zájem o historická témata. Toto tvrzení později vyvrátil román Ošklivá vévodkyně, jejíž vydání se setkalo s neobvyklým zájmem. Když konečně o tři roky později za finančních ústupků ze strany autora Žid Süss konečně vyšel, setkal se s neobyčejným zájmem nejen v Německu, ale i v zahraničí. Jaké je tedy poselství tohoto díla?
Touha po moci, ovládat své okolí, řídit osudy jiných je člověku dáno odpradávna, zvláště muži, jako je finančník Süss Oppenheimer, nejvlivnější muž vévody Karla Alexandra. S kamennou tváří se pouští do nejodvážnějších transakcí v pevné víře, že dosáhne všeho, co si umane. Je tvrdý, nekompromisní, dokonale zvládá umění řídit osudy jiných, do svého nitra však nedá nahlédnout nikomu. Jedno slabé místo má -- překrásnou dceru Naemi, kterou ukrývá před celým světem. Čím stoupá výš, tím více má nepřátel a neuvědomuje si, že tím bezprostředně ohrožuje i život dcery. Po střetu něžné Naemi s chlípným vévodou Karlem Alexandrem dívka raději volí smrt, než aby mu vyhověla. Ruku, kterou mu panovník podává na usmířenou, přijímá Süss jenom naoko. Svou pomstu připravuje rafinovaně. Bude podporovat ctižádostivé plány Karla Alexandra Württemberského, vyvolá v něm caesarovské sny, jež mu přejdou do krve. Potom však vévodův velký projekt, státní převrat, zradí v okamžiku, kdy si je panovník jistý vítězstvím. Avšak vévodův konec zpečetí i osud Josefa Süsse Oppenheimera. Velká proměna geniálního, úspěšného finančního politika se završuje ve vězení. Pochopí pochybenost veškerého usilování o moc, obrátí své myšlení „od konání k nekonání, od činu k rozjímání", k duchovně etickým hodnotám židovské víry. Nabízenou šanci na záchranu odmítá. V odřeknutí podle něj spočívá zisk lidsky morální integrity.