SLUNCE NAD SLAVKOVEM

1984, 1. VYDÁNÍ, 424 STRAN + 16 STRAN PŘÍLOH, BROŽOVANÁ, DOBRÝ STAV

Českého historika nejvíce na Slavkovu přitahuje skutečnost, že k této bitvě došlo na našem území. Z českého pohledu je to tedy událost světová i regionální. Bojovali zde sice vojáci tří armád, ale jevištěm byla moravská půda. Obyvatelé Moravy nebyli přitom jen nezúčastnění diváci. Když se páni perou, vždycky hoří vesnice, říká stará známá pravda. A na Moravě v roce 1805 lehlo popelem několik desítek vesnic a umíralo také civilní obyvatelstvo. Válka vlastně postihla celou Moravu a průchody vojsk z obou stran neušetřily žádnou z jejích oblastí. Vojenské operace zasáhly i čtvrtinu Čech – zejména jižní a východní části země – a také kus západního Slovenska. Ze slavkovského slunce se stala legenda. Pomohl jí na svět sám Napoleon, aby ospravedlnila jeho mocenské ambice a posvětila politické cíle francouzského císařství. Pro nás zůstane slavkovská bitva střízlivou realitou bez romantických příkras, událostí, kterou chápeme ve všech dobových souvislostech a podmíněnostech. Pokusíme se o její rekonstrukci na základě archívních dokumentů i vzpomínek a svědectví nejméně stovky pamětníků. Tím, že jsme toto historické vyprávění nazvali Slunce nad Slavkovem, nechceme říci nic jiného, než že slunce, které vyšlo 2. prosince 1805 nad jedním moravským městečkem, ozářilo do té doby nevídané krveprolití.