EDMUND HUSSERL A ČESKÁ FILOSOFIE

2003, 1. VYDÁNÍ, 206 STRAN, PEVNÁ ŠITÁ LAMINOVANÁ VAZBA, B5, VÝBORNÝ STAV

Edmund Husserl, zakladatel fenomenologie, je prostějovský rodák a vinou mnoha historických událostí (německé okupace a komunistické totality) neměl prostějovský a olomoucký region prakticky od Husserlovy smrti v roce 1938 možnost se ke svému slavnému rodákovi hlásit a využít této skutečnosti k mezinárodním kontaktům. Tato knížka představuje výsledek těch aktivit v rámci výzkumného projektu, které byly zaměřeny více badatelsky. Je rozvržena do tří částí. V první z nich předkládá studii o přímých kontaktech Edmunda Husserla s českými filosofy a mysliteli. Sleduje osobní rovinu těchto kontaktů a klade si otázku, co Husserl mohl, ale i chtěl znát z českých duchovních tradic a kulturní současnosti a jaké vazby na místo svého původu hledal. V druhé části práce je publikován překlad Husserlových dopisů Patočkovi s poznámkami, které mají objasnit některé méně známé souvislosti, na něž je v textech dopisů poukazováno. Ve třetí části se autor pokusil o souhrnný přehled ohlasu fenomenologie v české filosofii. Protože jde, pokud se nemýlím, v tomto rozsahu o první podnik toho druhu, neklade si ještě za cíl předložit systematický a kritický dokument. Práce se nicméně pokouší sloučit historické hledisko se systematickým a tam, kde je to možné, třídí výklad do tématických okruhů, aby se alespoň v hrubých obrysech a jako námět k dalším analýzám ukázalo, co si česká filosofie z fenomenologie dokázala vzít a jaké konkrétní problémy s její pomocí řešila. Koncepce přehledu je dána zájmem všimnout si především fenomenologicky uvažujících myslitelů, a jen okrajově těch, kteří - sami na jiných pozicích - se o fenomenologii pouze zmiňují.